Bylinky

Bez černý- Na jaře sbíráme květy, které patří mezi nejlepší potopudné a protichřipkové prostředky. Připravuje se znich i oblíbená bezová limonáda. Na podzim sbíráme plně dozrále černé plody. můžeme je zavařit jako kompot, vyrobit sirup nebo je zalít vínem. Jsou osvědčeným prostředkem na všechny bolesti nervového původu.

Bříza bělokorá- Patří mezi naše nejhezčí stromy. List břízy sbíráme, hned když začne dorůstat do plné velikosti. Čaj z listí je výborným močopudným prostředkem, pomáhá při dně, revmatismu, nemocem ledvin, močových orgánů a obezitě. Vně přikládáme obklady z rozdrcených listů na bolavá místa při kloubovém revmatismu, bříza je rovněž osvědčeným prostředkem na vlasy.

Čekanka obecná- Čekanky rozkvétají v létě. Oficiální drogou je kořen, jeho vykopání je však náročné a proto často sbírámě květy. Mladé lístečky mohou tvořit přísadu vitamínových salátů. Čekanka je rostlinou vnitřních orgánů, podporuje činnost celé trávicí soustavy, obzvlášť jater a žlučníku. Zevně se silný odvar používá na obklady při nemocech očí, proti tvorbě vrásek a jako prostředek na vlasy.

Černohlávek obecný- Tato skromná bylinka se na našich loukách často vyskytuje, při pohledu zblízka má pěkný úlu podobný květ. Odstřiháváme celou kvetoucí nať, nařežeme a usušíme, můžeme ji pak rozemlít i na prášek. Bylina je osvědčena na hojení ran, které posypáváme práškem nebo přikládáme čerstvě rozdrcené listy. Silný odvar slouží jako kloktadlo při zánětech v ústní dutině a krku a je i dobrou přísadou do bylinkových inhalací.

Česnek medvědí- listy česneku sbíráme nejlépe ještě před květem, po odkvětu již ne. Jsou aromatickou pochoutkou, kterou konzumujeme syrovou k různým jídlům. Pokud chceme uchovat, listy pomeleme a zalijeme slabou pálenkou. Všestrané působení medvědího česneku je podobné česneku kuchyňskému.

Hloh obecný- Květy sbíráme na počátku kvetení, můžeme je sušit nebo i vyrobit tinkturu. Je to jeden z nejlepších rostlinných léků na nemoci srdce, přitom ůplně neškodný a bezpečný. Posiluje srdeční sval, odstraňuje arytmii, rozšiřuje cévy a pomáhá při angíně pectoris, projeví se však až při dlouhodobějším užívání.

Hluchavka bílá- Můžeme sbírat květy, ale i vrcholky kvetoucí natě. 4aj z hluchavky léčí všechny ženské nemoci, posyluje dělohu a odstraňuje menstruační bolesti. Prospívá i mužským močovým orgánům, má příznivý vliv na trávicí a dýchací orgány. Vně je užíváme především do sedacích koupelí.

Jmelí bílé- S tímto rostlinným parazitem se setkáváme často, ale těžce se sbírá, protože roste vysoko na stromech. Pokud se kněmu dostaneme sbíráme jen samotné lístky, bobulky odstraníme. Ze jmelí je nejlepší vyrobit tinkturu- drobně nasekat a zalít lihem. Jmelí odstraňuje usazeniny v cévách tím pomáhá předcházet infarktu myokardu a mozkovým příhodám. Je považováno za jedovaté, proto jej uživáme opatrně, ne víc než 20-32 kapek tinktury deně.

Jetel luční- Známí pod ,, čtyřlístek pro štěstí" roste téměř všude. Čaj z jetele dezinfikuje trávicí trakt, zastavuje průjmy, zvracení, čistí krev, pomáhá při všech kožních nemocech, revmatizmu. Často se používá do bylinných koupelí.

Kokoška pastuší tobolka- Nenápadná kokoška je velmi častým plevelem, který lehce najdeme podle trojúhelníkouvých plodů. Její kvetoucí nať nejučinnější na jaře, ale může se sbírat dokud bylinka kvete. Léčivá síla kokošky spočívá ve schopnosti zastavovat krvácení každého druhu. Rozpouští rovněž vápenaté usazeniny v cévách a preventivně působí proti skleroze a infarktu. Čerstvá rozdrcená nať slouží, jako obklad na křečové žíly.

Komonice lékařská- Roste často na lukách a okrajích lesů. Pro sběr je vhodná v době, kdy začíná kvést. Komonice ředí krev, což se využívá při zánětech žil, křečových žilách a infarktech. Vnitřně ji užíváme opatrně a jen ve směsích. Spolehlivě se uplatňuje zevně jako obklad na křečové žíly, trombozu, otoky, cysty a revmatické bolesti.

Vlaštovičník větší- Tuto rostlinu snadno najdeme okolo domů, plotů i ve volné přírodě. Zlomená lodyha roní žlutou šťávu, která je osvědčeným lékem na bradavice. Znati vlaštovičníku je nejlepší vyrobit tinkturu. Ta patří k prvotřídním lékům pro léčbu žlučníku, jater, slinivky a dalších trávicích orgánů. Pomáhá také při angině pectoris a má protinádorové účinky. Vlaštovičník je mírně jedovatý, užíváme ho opatrně, 20 kapek tinktury dvakrát denně nebo malou lžičku přidanou do půllitrové dávky čaje z jiných bylin.

Jaterník podléška- Sbíráme listy, které vyrůstají až po odkvětu. Už název jaterník prozrazuje že je k léčbě jater. Pomáhá při jejich zánětu, tvrdnutí, rozpadávání a snížení činnosti. Společně s játry léčí i slinivku, žlučník, slezinu a čistí močové orgány.

Pelyněk černobýl- Tento nehezký plevel s černou lodyhou obsazuje otevřené prostory kolem cest, domů a na lukách. Na počátku kvetení jej sbíráme tak, že stáhneme květy a lístečky mezi prsty. Pelyněk je symbolem hořkosti, která prospívá trávení. Pomáhá při zkaženém žaludku, zvracení, poruchách tvorby trávicích šťáv, podporuje činnost jater a žlučníku. Působí silně a je to návyková droga, proto ji užíváme opatrně a ne trvale.

Přeslička rolní- Najdeme ji na vlhkých místech v okolí příkopů apotoků. Celou nadzemní část sbíráme v době, kdy získá tvar jehličnatého stromu. Čaj z přesličky je silně močopudný, výborně čistí a odstraňuje škodliviny z celého organismu. Zastavuje krvácení, posiluje imunitu a je dobrou prevencí vzniku kardiovaskulárních nemocí.

Lnice obecná- Obvykle roste v příkopech kolem cest , na slunečních svazích a skalách. Sbíráme je hned na začátku kvetení. Čaj z lnice je starým lidovým lékem na všechny nemoci žlučníku a jater. Má výrazný protizánětlivý účinek, který se uplatní při průjmech, žaludečních vředů a prospívá trávicím orgánům.

Pýr plazivý- Patří mezi nejhorší plevely a roste všude kolem nás. Jeho kořeny se táhnou do vzdálenosti až několika metrů a ztrpčujíživot zahrádkářům. Pýr je značně močopudný, což ho předurčuje na revma, záněty a kamínky v močových orgánech, čistí krev a snižuje v ní obsah cholesterolu.

Mák vlčí- Roste na okrajích polí a u cesty. Za suchého slunečního dne sbíráme jednotlivé květní lupeny a v tenké vrstvě sušíme. Mák uklidňuje, to se příznivě projevuje na dýchacích orgánech, ale také slouží jako uspávací prostředekvhodný pro děti. Květnílupeny máku jsou přísadou do mnohých čajových směsí.

Prvosenka vyšší- Na léčebné účely sbíráme květy i s kalichem, abychom nezničili zbylou část rostliny. Nejčastěji se používá na nemoci dýchacích orgánů. Přidáváme ji do čajových směsí při zápalu průdušek, astma, chřipce, kašli, aleprotože také uklidňuje tak i při nervozitě a migréně. Samostatně ji nepoužíváme, vně je dobrou přísadou do inhalačních směsí.